Na trhu je k dostání široká škála různých instatních kaší.

Ač jsem k nim měla zpočátku nedůvěru, po přečtení složení, kde stálo: "rýže", "pohanka" atd. jsem usoudila, že tam nemůže být nic špatného. Vždyť je to prostě jen upravená jednodruhová obilnina. Občas jsem přemýšlela, jak se taková kaše asi vyrábí. Představovala jsem si, jak se zrna máčí, vaří, suší a melou. Až poté jsem zjistila, že se všechno má trochu jinak. Instatní kaše se totiž vyrábí z mletých extrudovaných obilnin. Extrudované výrobky obecně považujeme za bezpečné a dáváme je s klidem i těm nejmenším dětem.  Extruze je proces, kdy za působení vysokého tlaku a teploty dochází k expanzi potraviny. Obsah živin by měl být zachován. Jedná ale přinejmenším o vysoce průmyslově zpracovanou potravinu a tím pádem ne úplně ideální surovinu pro každodenní konzumaci. Navíc je tato technologie poměrně nová a tedy neexistuje mnoho studií, které by hodnotily změny, ke kterým dochází při takové úpravě a jejich dopad na zdraví.

Možná už jste také zjistili, že se takové kaše ve výsledku i celkem prodraží. Na cesty je beru jako skvělého pomocníka, doma si raději připravíme kaši z čerstvě uvařených obilovin. Nakonec se totiž ukáže, že to může být docela snadné. Kupříkladu tato zdravá rýžová kaše vznikla ze zbylé rýže od večeře během pár minut 🙂